Povinnosti firem
Zaměstnavatel je povinen provádět úkoly v prevenci rizik. Zaměstnává-li zaměstnavatel nejvýše 25 zaměstnanců, může zajišťovat úkoly v prevenci rizik sám, má-li k tomu potřebné znalosti, jinak prostřednictvím osoby odborně způsobilé.
Předpokladem odborné způsobilosti je
a. dosažení věku 18 let,
b. získání odborného vzdělání a doby odborné praxe (upravuje zákon č. 309/2006 Sb. v platném znění)
Základním krokem na úseku bezpečnosti práce je identifikace rizik. Z něho vychází veškerá koncepce řízení bezpečnosti práce ve firmě a navazující zpracování dokumentace. Průběžnou identifikaci rizik je třeba provádět vždy v návaznosti na změny v technických, organizačních a technologických podmínkách.
Současně je třeba provést kategorizaci prací podle Vyhlášky Ministerstva zdravotnictví č. 432/2003 Sb., kterou se stanoví podmínky pro zařazování prací do kategorií, limitní hodnoty ukazatelů biologických expozičních testů a náležitosti hlášení prací s azbestem a biologickými činiteli (k § 37 odst.1, § 39 odst.4 a § 41 zákona č. 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví a o změně některých souvisejících zákonů).
Každý zaměstnavatel je povinen řešit pracovní úrazy podle předepsaného postupu. Je povinen úrazy evidovat
a podle závažnosti vést odpovídající dokumentaci.
Zaměstnavatel vede v knize úrazů evidenci o všech
pracovních úrazech, i když jimi nebyla způsobena pracovní neschopnost nebo
byla způsobena pracovní neschopnost nepřesahující tři kalendářní dny.
Zaměstnavatel vyhotovuje záznamy a vede dokumentaci o všech pracovních úrazech, jejichž následkem došlo:
a. ke zranění zaměstnance s pracovní neschopností delší než tři kalendářní dny, nebo
b. k úmrtí zaměstnance
Zaměstnavatel je povinen organizovat nejméně jednou v roce prověrky bezpečnosti a ochrany zdraví při práci na všech pracovištích a zařízeních zaměstnavatele v dohodě s příslušným odborovým orgánem nebo zástupcem zaměstnanců pro oblast bezpečnosti a ochrany zdraví při práci a zjištěné nedostatky odstraňovat (§ 108 odst. 5 Zákoníku práce).
Zaměstnavatel je povinen uzavřít smlouvu s lékařem na zajištění pracovně
lékařských služeb a ve stanovených lhůtách provádět:
- Preventivní vstupní prohlídky
- Periodické prohlídky - má-li zaměstnance v kategorii 2R, 3, 4 nebo jsou v profesním riziku dle Přílohy k vyhlášce č. 79/2013 Sb.
- Mimořádné prohlídky
- Výstupní preventivní prohlídky (pokud jsou nutné)
Dále je zaměstnavatel povinen vybavit pracoviště lékárničkami pro poskytování první pomoci, jejich vybavení stanovuje lékař PLS
a zajistit proškolení odpovídajícího počtu zaměstnanců z hlediska poskytnutí první pomoci.
Lékař PLS musí ve stanovených případech provádět pravidelné kontroly pracovišť
zaměstnavatele, poskytovat zaměstnavateli poradenství v rámci identifikace rizik, kategorizace prací, pracovních úrazů,…
Na základě identifikace rizik je v případě potřeby nutné zpracovat směrnici pro přidělování osobních ochranných pracovních prostředků (dále jen OOPP).
Nelze-li rizika odstranit nebo dostatečně omezit technickými prostředky nebo opatřeními v oblasti
organizace práce, je zaměstnavatel povinen poskytnout zaměstnancům OOPP.
OOPP jsou ochranné prostředky, které musí chránit zaměstnance před riziky,
nesmí ohrožovat jejich zdraví, nesmí bránit při výkonu práce a musí splňovat požadavky stanovené
prováděcím předpisem. Každý zaměstnavatel je povinen poskytovat zaměstnancům, u nichž to vyžaduje ochrana
jejich života a zdraví nebo ochrana života a zdraví fyzických osob, k bezplatnému užívání potřebné
OOPP, jakož i mycí, čistící a desinfekční prostředky.
Všechny přidělované OOPP musí mít certifikát a o jejich přidělení se musí vést evidence.
V souladu s ustanovením Zákoníku práce nesmí být poskytování OOPP nahrazováno finančním plněním.
OOPP se poskytují na ochranu zdraví a života zaměstnanců bezplatně - tam,
kde není možno zaměstnance chránit kolektivním případně technickým opatřením.
Užitná doba OOPP se uvádí v předpokládané životnosti (orientačně), v případě ztráty funkční
schopnosti je zaměstnavatel povinen vyměnit je za funkční (o nefunkčnosti rozhoduje vedoucí zaměstnanec).
Zaniknou-li podmínky pro vybavení zaměstnanců OOPP, firma je oprávněna vyžadovat
vrácení poskytnutých OOPP ve stavu, odpovídajícímu jejich přiměřenému opotřebení.
Firma je oprávněna vymáhat náhradu škody na OOPP, kterou zaměstnanec způsobil ztrátou, nesprávným nebo nedbalým zacházením nebo úmyslným poškozením.
Firma vede zpravidla evidenci o vydaných OOPP na evidenčních listech, jejich příjem zaměstnanec stvrzuje svým podpisem.
V prostředí, v němž oděv nebo obuv podléhá při práci mimořádnému opotřebení nebo znečištění,
poskytuje zaměstnavatel jako OOPP též pracovní oděv nebo obuv.
Zaměstnavatel je povinen poskytovat zaměstnancům mycí, čisticí a dezinfekční prostředky na základě
zhodnocení rozsahu znečištění zaměstnanců při práci nebo jejich ohrožení dráždícími látkami
a na pracovištích s nevyhovujícími mikroklimatickými podmínkami, v rozsahu a za podmínek
stanovených prováděcím předpisem, též ochranné nápoje.
Každý zaměstnavatel musí v souladu s platnými předpisy označit pracoviště předepsaným bezpečnostním značením a bezpečnostními tabulkami.
Zaměstnavatel je povinen zajistit zaměstnancům školení o právních a ostatních předpisech k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při práci, které doplňují jejich odborné předpoklady a požadavky pro výkon práce, které se týkají jimi vykonávané práce a vztahují se k rizikům, s nimiž může přijít zaměstnanec do styku na pracovišti, na kterém je práce vykonávána.
Dále je každý provozovatel povinen pečovat o technická zařízení. Každý provozovatel technických zařízení ať
vyhrazených tj. tlaková, plynová, elektrická, zdvihací, jaderná zařízení nebo dalších technických zařízení,
jako jsou například vázací prostředky, motorové vozíky, žebříky, motorové pily .., je povinen:
- Zajistit prohlídky, revize a kontroly zařízení v předepsaných lhůtách
- Zajistit odbornou způsobilost obsluh technických zařízení
- Zajistit a vést dokumentaci k technickým zařízením
- Určit odpovědné osoby za provoz technických zařízení
Pro zabezpečení požární ochrany u právnických a podnikajících fyzických osob je důležité začlenění provozované činnosti do kategorie požárního nebezpečí podle zákona 133/1985 Sb. ČNR o požární ochraně a prováděcí Vyhlášky č. 246/2001 Sb.
Subjekt provozující činnosti se zvýšeným a vysokým požárním nebezpečím je povinen stanovit organizaci
zabezpečení požární ochrany technikem požární ochrany nebo osobou odborně způsobilou.
Zabezpečit pravidelné školení o požární ochraně:
- vedoucích zaměstnanců,
- zaměstnanců
- preventistů požární ochrany,
- preventivních požárních hlídek.
Provádět preventivní požární prohlídky. Provádět zápisy o provedené preventivní prohlídce prokazatelným způsobem.
Plnění většiny povinností podle zákona (v zákoně přesně citované) o požární ochraně může provádět pouze osoba odborně způsobilá (§ 11 zákona), případně technik požární ochrany.
Preventista požární ochrany nemá odbornou způsobilost a svojí činnost vykonává na základě absolvování odborné přípravy.
Subjekty provozující činnosti se zvýšeným a s vysokým požárním nebezpečím jsou povinny zpracovávat předepsanou dokumentaci požární ochrany, plnit podmínky požární bezpečnosti v ní stanovené a udržovat ji v souladu se skutečným stavem. Prováděcí předpis stanoví druhy, obsah a vedení dokumentace.
Podle půdorysné plochy podlaží objektu a charakteru stavebního rozdělení objektu je nutné umístit příslušný počet a typ hasících přístrojů a prostředků požární ochrany včetně jejich označení.
Dále je nutné na úseku PO pravidelně zajišťovat:
- Revize přenosných hasicích přístrojů a hydrantů
- Pravidelné opravy a revize ostatních věcných prostředků PO
- Revize a kontroly všech dalších zařízení (elektrická, plynová, tlaková, zdvihací, komíny,…)